V sobotu 15. 6. 2013 jsem hrdě připravil české lívance z amerických surovin a přinesl je jako vzorek české kuchyně na mezinárodní piknik. Vzhledově výsledek docela slušný, ale jako je to se vším jídlem tady, chuťově můj kulinářský počin zaostával za opravdovou chutí. Později mi byla potvrzena moje teorie, že za vše může falešné droždí, a že z těchto surovin se nic lepšího udělat nedá.
Říkal jsem si, že lidé ze zahraničí stejně nepoznají, že moje lívance chutnají po americku, to však až do té doby, co jsem jako první osobu na pikniku zahlédl kluka v tričku s českým státním znakem. Nakonec se ukázalo, že český reprezentant je amík jak poleno a že za jeho české tričko může česká žena Lucka. Později jsem dle české čokolády rozpoznal další mladou českou vdanou paní Marušku. Ta reprezentovala naší kuchyni poctivou mramorovou buchtou. Měl jsem opravdu radost, že jsem měl možnost si zase trochu pokecat česky a hlavně se dozvědět, jejich zajímavé životní příběhy a to jak se jim za oceánem líbí.
Na mezinárodním pikniku organizovaném G.L.I.P. (The Greater Louisville International Professionals) se mi velice líbila přátelská atmosféra. Nikomu nezáleželo na tom, kdo je jaké národnosti, vyznání nebo barvy. Všichni se chtěli bavit a užít si příjemný čas strávený spolu.
Přestože, je každý z jiného koutu světa, našli společnou řeč. Jen díky této interakci a vzájemném poznávání skrze jednoduchou a běžnou věc, jako je vaření, můžeme poznat ostatní kultury a něco se od nich přiučit. Absolutně nechápu a je pro mě nepřijatelná jakákoliv forma rasizmu a nadřazování se jedné kultury nad druhou. Všichni jsme lidé a měli bychom se spolu naučit vycházet, jelikož jsme obyvatelné jedné malé planety! Opravdu. Svět je tak malý, až k neuvěření. Lucka je totiž jako já, také z Prahy 8 a úplně náhodou jsme se potkali na pikniku v zapadaném Louisville v Kentucky na Americkém kontinentě.
