Zápas Vémola vs. Végh je lekce pro nás pro všechny

Byla to pohádka. Příběh o tom, jak skromnost, tvrdý trénink a zdravá sebedůvěra porazila nabubřelost, pýchu a aroganci. Trestem byl pád. Pád na kolena K.O. asi po 2 minutách zápasu.

V zápase Smíšených bojových umění neboli anglicky Mixed Martial Arts a zkráceně MMA, kde se v osmiúhelníkové kleci borci v trenýrkách mlátí na všemožné způsoby po dobu 3 x 5 minut, je dovoleno vše kromě vypíchávání očí, kopání do genitálií a držení se sítě.

Vémoa vs Végh O2 Aréna

Konkrétně je řeč o vyhroceném zápasu mezi českým tlučhubou (myšleno ten, kdo dává ostatním přes hubu) Karlosem Terminátorem Vémolou a slovenským bijcem Attilou Pumukli Véghem. Tento match pojmenovaný jako „Zápas století“ se odehrál v sobotu 9. 11. 2019 v O2 Aréně v Praze.

Vémola měl pravdu, že to bude zápas, o kterém se bude ještě dlouhou mluvit. To však nevěděl, že on bude tím, kdo z ringu vyjde poražen, a právě tato porážka dodá celé show grandiózní konec. Díky jeho výkonu se o tento zápas začnou zajímat i takové třasořitky, jako jsem já.

Popravdě jsem o MMA a Vémolovi nikdy předtím neslyšel, i když je v ringu mlátí už několik let. Poprvé jsem se o něm dozvědět díky jeho pozvání do Show Jana Krause.

Později jsem jej pak jako celebritku zaznamenal v nějakých bulvárních médiích. Ale stále jsem nevěděl, co vlastně dělá a čím se živí. Do osudové listopadové soboty jsem MMA považoval za hulvátský sport a bezduché mlácení se dvou nadopovaných borců. Potom jsem teprve pochopil, že tento sport je hlavně o emocích a silném příběhu, který si vymyslí ať už sám zápasník nebo jeho PR tým. Toto Vémola opravdu umí a dokázal „zblbnout“ skoro 20 000 lidí, aby přišli na tuto show, která v jeho případě trvala 2 minuty, do největší arény v Česku, .

Attilu Pamukli Végha jsem nezval vůbec. Podle vzhledu jsem si myslel, že jde o dalšího zápasníka s vytlučeným mozkem. Ale po shlédnutí několika rozhovorů s ním mě pozitivně překvapilo, jaký je Attila Végh borec i mimo klec a má skvělý přístup k životu. Líbilo se mi, jak se nedal vyprovokovat Vémolovým chvástáním a jeho největším přáním bylo, aby se hlavně ani jeden ze zápasníků nezranil a vyhrál ten lepší. Věřím, že pokud by Végh prohrál, dokázal by se s porážkou popasovat. Stejně tam věřím, že s pokorou Végh naloží i s vítězstvím.

Kdyby Vémola s přehledem vyhrál, jak předtím hlásal, byla by to nuda a celkem očekávaný výsledek. I pro bookmakery byl Vémola jasný favorit. Osud to však chtěl jinak, a proto mnohými podceňovaný Végh ukázal, že vítězem není ten, kdo více křičí (na sociálních sítích), ale ten, kdo má i svou vnitřní sílu a srovnanou hlavu. Végh se odstřihl od sociálních sítí a soustředil se jen na výkon. V éteru možná zdánlivě Végh prohrával, ale o to více se soustředil na trénink a přípravu.

Na Vémolovi se mi líbilo, že si podle svého vzoru Arnolda Schwarzeneggera stanovil jasný cíl, ke kterému se upnul a šel si za ním. V případě české mlátičky šlo o to navrátit se zpět do největší MMA promotérské agentury Ultimate Fighting Championship neboli UFC. Za tím si Vémola tvrdě šel a domnívám se, že přestože teď tvrdě narazil, svého snu se nevzdá a bude bojovat dál. Protože, jak sám řekl, nic jiného nezná a nic jiného neumí.

Vím, že asi pro sebevědomého Vémolu nebude snadné překousnout tuto tvrdou porážku a jeho stopku za snem, ale doufám, že se z toho ponaučí. Jelikož velikost sportovního bojovníka se ukáže podle toho, jak dokáže oslavit vítězství, ale hlavně jak se postaví k porážce a jak ji přetaví v další motivaci. Život mu dal lekci, ze které se můžeme ponaučit my všichni.

V každém případě sobotní zápas mezi Vémolou a Véghem byla skvělá reklama a PR pro MMA. Nebylo to jen Attilovo vítězství, ale bylo to vítězství všech novodobých gladiátorů. Je potřeba ocenit, jak organizace OKTAGON MMA, za kterou stojí Pavol Neruda a Ondřej Novotný, dokázala za pár let v Česku a Slovensku z neznámého sportu udělat opravdovou show, o kterou se začali zajímat i takový nesportovci a nezápasníci jako já. Třeba se toto nadšení a tvorba silného sportovního zážitku přenese i do dalších okrajových sportů.

Češi totiž potřebují hrdiny. Nová generace potřebuje vzory, ke kterým by se mohla upínat a vzhlédnout se v jejich životním úspěchu. Ať tedy Vémola ukáže, jaký je hrdina a že i hrdinové mohou někdy prohrát bitvu, ale nejdůležitější je se nikdy nevzdat svého snu a jít si za ním, stůj, co stůj.

Publikováno v Česky, Názory